Oparenské údolí

Malebné Oparenské údolí je dlouhé cca 6 km a táhne se od Velemína k Malým Žernosekám.

Oparenské údolí

Prakticky celým údolím protéká a místy i meandruje Milešovský potok, pramenící ve výši 665 m v rybníce Březina. V několika místech se údolí rozšiřuje a vytváří tzv. devětsilové nivy (květné podmáčené louky). Oparenské údolí je se sousední Bránou Čech jedinečným rozsáhlým územím v Českém středohoří, kde jsou díky erozi vodního toku odkryty přeměněné a vyvřelé horniny různého stáří.

Pravděpodobně už staří Keltové a později Slované zde těžili křemenný porfyr na výrobu mlýnských kamenů, tzv. žernovů. Nad údolím stojí zbytky hradu Oparno, který vznikl ve 13. století. Vypínaje se na úzkém, strmém hřebenu, musel hrad vypadat v dobách své největší slávy impozantně. Dnes z něj zůstaly jen zbytky hradeb. Přes Oparenské údolí vede 275 m dlouhý obloukový most se 135m rozpětím spodního oblouku jako součást posledního dostavovaného úseku dálnice D8, který vede přes CHKO České středohoří. Je to výjimečná stavba.

Krajinný ráz Oparenského údolí poznamenaný novodobou lidskou činností – elegantním obloukem dálničního dvoumostu, ale i neopakovatelnou atmosférou někdejšího způsobu života, který se soustřeďoval ponejvíce kolem 9 mlýnů, jedná se o Gottsmannův, Kačírkův, Borečský (Horáčkův), Pšeničný, Oparenský (též Konrádův či Německý), Havelkův, Černý (též Vavřincův a Pracharovský), Kaiserův (na mapách Císařský, Císařův) a Valnochův mlýn. Většina mlýnů je již datována od 16. a 17. století, zčásti se dochovaly až do současnosti. Již zmíněný Oparenský mlýn, který je čtvrtým mlýnem směrem od Malých Žernosek, kříží se zde modrá a zelená turistická značka, je z hlediska krajinného rázu velmi hodnotnou součástí celého údolí, má dlouhou a zajímavou historii. Oparenský mlýn je znám také jako Konradsmühle a Deutschmühle. Starší názvy prozrazují, kdo byli jeho původní obyvatelé. Mlýn je v současné době citlivě a profesionálně zrekonstruovaný. Je majetkem Asociace TOM Praha a slouží jako středisko environmentální výchovy. Součástí rekonstrukce byla i obnova náhonu a usazení mlýnského kola. Dominantou Oparenského údolí je pyšnící se zřícena hradu Oparno na skalnatém ostrohu. Hrad Oparno vznikl asi ve třetí čtvrtině 13. století, byl jedním z nejstarších hradů v kraji. Typově se obalová hradba podobá vnitřní hradbě Házmburku. Hrad měl důležitou polohu nedaleko cesty z Prahy do východního Saska. Kolem hradeb vedla cesta, jíž se vstupovalo do severní části hradu, která byla ještě chráněna příkopem, kde stála dnes již nezachovaná věž.

 

ZAJÍMAVOSTI:

Čáp černý

Pokud budeme tichými pozorovateli přírody, můžeme poměrně často u Císařova mlýna v Oparenském údolí spatřit na procházce (lovu) čápa černého, který je jedním z našich nejkrásněji zbarvených ptáků. Hlavu, krk a celou svrchní stranu těla má leskle černé a při pohledu zblízka tato čerň hraje duhovými odlesky. Zespodu je bílý a nohy, zobák a kůži v okolí očí má výrazně červené. Čáp hnízdí skrytě ve větvích stromů a během lovu se pohybuje tiše, kryt hradbou keřů v okolí potoka nebo na okraji louček, takže si jej málokdo všimne. Brzo po příletu čápů, většinou v dubnu, se v hnízdě objeví vajíčka. Zahřívají je oba rodiče a po měsíci se z nich vylíhnou bělostná mláďata se žlutými zobáky. Ta se brzo začnou ozývat hlasy, které připomínají dětskou pískací kačenku. Péče o mláďata na hnízdě trvá víc než dva měsíce. Rodiče jim neúnavně přinášejí ryby, obojživelníky a další potravu. Na sklonku léta se čápi vydávají na cestu do zimovišť, která leží v pásu mezi jižním okrajem Sahary a rovníkem. Mláďata přitom létají do zimovišť nezávisle na rodičích a také dospělí ptáci, kteří spolu hnízdili, mohou zcela rozdílnými cestami směřovat do různých zimovišť. Za den čápi obvykle uletí 100 až 300 kilometrů. Jejich letové trasy se rok od roku mohou měnit, avšak svým zimovištím a hnízdištím jsou čápi věrni – vracejí se každý rok na stejné místo.

 

Morový kámen

S reliéfem dvojitého kříže. Deska sem byla zřejmě přemístěna z původní lokality morového hřbitova jako památka obětí morové epidemie roku 1680. Kámen se dříve nacházel asi 200 m po proudu potoka a jeho šikmá poloha tak připomínala desku morové šachty, kterou asi i je. V roce 2012 byl rekonstruován a přesunut naproti Císařovu mlýnu.

Mlýnské kameny

Zvané téř žernovy (mlýnky, mlýnské kameny) z křemenného porfyru pocházející z okolí Malých Žernosek – Oparenského údolí, byly exportovány jako hotové mlýny i jejich polotovary. Odtud byly žernovy zásobovány keltské osady v Podkrušnohoří i velká oppida Stradonice, Závist a Hrazany. Největší vzdálenost, na kterou byly distribuovány, je vzdušnou čarou cca 120 km. Malý ruční mlýnek si můžete vyzkoušet při návštěvě ekologického centra Asociace TOM v Konrádově mlýně. Umletí cca 1 kg mouky v takovém mlýnku trvalo asi 3 hodiny.

Mapa